Týden tu nic nepřiblo... A důvod? Škola. Píšeme zasraný Kalibra a potřebuju dostat aspoň "Chvalitebně" abych dostala to, co chci. Hehe. 
Na poítač... moc nechodim, sedim venku a tak. Stále spim u T. a naši.. o tom ví. Ale nic. Jsem šťastná, jo, tady mě to nebaví, jsem venku, nebo se učim. Tak.

Únor 2011

Jsem hrozná, nesnášejte mě...

20. února 2011 v 14:52 | Salliene |  Stalo se.
Netušíte nic. Hahaha. 

Jsme nová, jiná, čistá. 
A ještě dneska budu sama. 
Chci začít úplně od začátku. 
Navíc... čtyři lidi z party se odstěhovali, moc nás tam neni, nebo se hádáme. 
S Bů jsem... kámoška. Nechci chodit s... feťákem. Zní to hrozně vážně. Hehe. 

Budu nová. Budu používat moje jméno po narození, budu se bavit s těma lidma, co se bojí kluků jako byl Bů a budu ta hodná holčička. Naši se spolu baví, to je první dobrej krok. 

Zamilovala jsem se (Né, ještě ne, ale... je fajn.) a... budu se snažit bejt jako oni, jako ty fajn děcka ze třídy. Bez chlastu, hulení... Neříkám že se toho úplně vzdávám, že jo. 

Já a T. (Jo, T. ten úžasnej kluk...) toho necháme. (hehe, a říkejte si co chcete). Zvládnem to, jo. 

A proto.. chci na to vzpomínat. 

Mysleli jste si že jsem to já, poznali byste to, já ale chtěla začít od znova. bez Vás. Ale mám Vás ráda, tak co. 

V oblíbených mě třeba vymažte, dělejte jak chcete, jsem teď nová, hodná duše, co nehulí každej den.

P.S: Hehe, Bů jede do Anglie. Za matkou a na školu. Nemělo by to pokračování.

A kvůli čemu píšu novej článek? - Ztracená-S.blog.cz

Bů. To je K. a Travie.

13. února 2011 v 21:42 | Salliene |  Stalo se.
Tohle jsem si nemohla odpustit... Hehe. 

Zjistila jsem, že Bů je smíchanej K´naan a Travie McCoy. 
On... vypadá jako K´naan, ale tolik piercingů a tetování... Travie. Heh. A navíc... taky dělá v "tom úžasným tetovacím salónu". Smíchejte K´naana, toho sladkýho čeronuška  a Travie... Ten kluk, kterýho jsem chtěla už... někdy... v pětce, ne? Heh. 

Proč to sem píšu, sakra? 
Tohle je divný. 

Bů bude mít narozky. Nevim co mu koupit. Ach jo... Vážně nevim. Heh. 

Vzpomínáte na ten článek.. Muž druhý. On se z toho dostává... Jo. 

14. ledna jsme se viděli poprví... Všechno si to pamatuju, tak živě. Seděla jsem, povídala si s M. a on se na mě díval.. bylo to divný, myslela jsem si, že je zhulenej... Ach jo. 

Heh, nevim ani, jesti matka ví, že nespim doma. Už jak dlouho. Pochybuju.

Pozoruju světlo lampičky. Přinesl ho T. Prej abych se měla při čem učit. Haha.
Zítra škola. Jak nikdo nechápe jakto, že jezdim z druhý strany, a když jsem to řekla D. tak mi stejně nevěřila, tak proč to chtěj vědět? Hahaha.

Včera jsme byli venku. V parku, po dlouhý době všichni. Všech těch deset děcek, co se tam scházej. 
Hehe... 

EDIT: Psáno ve stavu zhuleným.. to to všechno vysvětluje. 

Jsem šťastná. ŠŤASTNÁ.

11. února 2011 v 15:50 | Salliene |  Stalo se.
Jsem nemocná. 
Ležim v postely, s noutbukem Bů. 
Jsem nemocná. Ale mám se fajn. Je mi dobře, bez školy, bez problémů. 

Jsem tady s T., kterej se nabídl, že mi udělá oběd. "děkuju". 
Je v kuchyni, já jsem tady, v jeho krásně pohodlný posteli a poslouchám mlácení talířů a hrnců. 
Bů je ve škole. M. je někdde pryč... asi pro něco šla. A ten kluk, který tady jen spí... už tady neni. T. ho vykopl, že prej si sem jenom vodí kurvy. ...Taky že vodil, ale aspoň ne ty rozklepaný, s kruhama pod očima. Takový ty fajn, který si s náma potom ještě dala pizzu. Heh. 

Cejtim se skvěle, i když jsem nemocná. Myslim... že je to čím dál tím lepší. Mezi náma. Mezi náma v partě. 

Spal tu Ajs. Takovej... fajn, v pohodě kluk. Bavil mě. Celou noc jsme si povídali, myslim, že jsem párkrát usla, ale jeho chození po bytě mě zase vzbudilo. Udělal snídani, T. říkal, že ho před rokem potkal na nějakym fesťáku, a prej tu bude spát. Má tu víc věcí než dám T. 
Ale je hezkej. Je fajn, vážně moc. Je mu 19. Myslim. 

Je tu fajn. 
Hehe. 
Jsem tu ráda, ohodně lepší než doma, starat se o bráchu...

Jáj, jak Vám říct že TEĎ JSEM ŠŤASTNÁ, teda... já i byla, ale to bylo... díky Bů. A teď.. všechno.

Doma. -Nejsem tam, takže ty jejich pitomí řeči poslochat nemusim, i když tam ani nejsou. Brácha je u                babičky. Hehe...
Škola. -Kupodivu... se učim dobře. Musim zaklepat... Jsem spokojená. Dvojky jsou dobrý, ne? Z                          dřívjejších trojek. Heh.
Bů. -Čekala jsem, že ta počáteční zamilovanos opadne... a taky že jo. A jsem ráda. Je to.. zamilovaný,          neromantický, úžasný. 
Navíc všichni v bytě T. jsou fanj. 

Nevim čim to je, ale... nějak se to změnilo. K lepšímu. /Pro mě/

Dlouhý noci u T.

8. února 2011 v 20:53 | Salliene |  Stalo se.
(Václav druhý mě vážně nabaví.) 

Pomerančovej džus jsem včera změnila na vodku s džusem a několik flašek pivka... 
Hulila jsem celej večer, zase v tom malým bytě, o kterým tak často píšu. O bytu T. 
Cesta do školy? 
...Vážně mě nezajímá, kdo co uvařil v "prostřenu" a je mi jedno, že dávají "tisíc a jedna noc", protože nic horšího jsem vážně neviděla. 
...Je mi jedno, že K. chodí zmalovaná jako "kurva" - podle ostatních - je to její věc, ne? Tak co to řeší, ty nány od nás? Nemůžu ani nikoho pozdravit, protože potom slyšim: "ty se s ní bavíš?!"
   Jo, nabim. A? 
   Nezajímá mě, že mi I. řekla, že se mnou půjde ven, a potom,  když to odvolá jí vidim ve městě s O. 
   Už je mi jedno, že... už je mi jedno všechno. O bráchu... se teď vůbec nestarám, je stále u babičky, spim u T. Spí tam asi pět lidí. Já a Bů na malým gauči s kytkovanym vzorem... "uklidňující". 
   Tak.. skončí tohle někdy? 
   Někdy, možná, až budu stará, sedět na zahradě s kafem a u nohou mi bude ležet pes, budu pozorovat všechny, kteří jedou okolo...
   
   Děják mě... baví, když se ho nemusim učit. Baví mě, když máme s učitelem ty dlouhý přednášky, klidně celou hodinu. 
  Ale když si k tomu sednu doma, otevřu sešit, podívám se na poznámky... "ach, bože.." Nic, jdu ven, dám cígo. 

   Je to divný. Už skoro tejden nespim doma, chodim spát k T. Mám tam pár věcí, fajn, ale... jemu je to uplně jedno. Vždycky když jsem tam byla, tak tam někdo spal... On tam nikdy nechtěl bejt sám. Vždycky někoho přemlouval, aby tam spal. 
   Učim se tam, spim, jim,...
    On je T. hrozně hodnej. Vždycky dal trávu, nebo cíga, i když už měl poslední... ale... "pravidlo", který většina CHTĚLA dodržovat bylo - "když mám málo, tak na tebe seru..."
T. to všechno změnil. ...Nás všechny změnil. 
    Mám chuť na brko, musim počkat. Musim to vydržet. To je... "předsevzetí do novýho dne". Ale... místo toho jsem vykouřila dvě krabky... tak si vyber. 

    Všechno tohle je divný. Že Vám to říkám, že to víte. Heh.
    
Na vlásku je krásná pohádka, vážně. :D x))

Článek o ničem. Zase. Kolikátej po sobě? ...
Ne, nepočítejte.

EDIT: k dnešnímu dni jsem tady 4787 dní.  Bože... 

Co říct?

5. února 2011 v 12:41 | Salliene |  Stalo se.
Chtěla bych odjet.
Třeba do Londýna. 
S Bů. 
Nebo s bráškou.
Aby nebyl tady. 

Chtěla bych novej život.
Bez trávy. 
Bez chlastu. 
Pro všechny lidi jenom to nejlepší. 
Ale nejsem miss abych si mohla přát "světovej mír"

Všechny problémy jsou pryč, ale ty doma nemizí

2. února 2011 v 21:42 | Salliene |  Stalo se.
Jsem zdravá...
Celkem. Rakovinu nemám. Heh, ale musim držet dietu. Před týdnem mi doktor řekl, že mám přibrat, a teď že mám držet dietu, mám problémy se zažíváním. 

Uzliny jsou stále nateklý. Ale jinak - jsem v pohodě. 

Ve škole se mi překvapivě daří. 

S Bů jsem šťastná. Vážně jsem šťastná. 
Směju se. Vážně, od srdce. Ne jenom když jsem s nim... Směju se naprostým blbostem...
Příklad: 
(Mia - M. (...Někdy o ní píšu..))