Týden tu nic nepřiblo... A důvod? Škola. Píšeme zasraný Kalibra a potřebuju dostat aspoň "Chvalitebně" abych dostala to, co chci. Hehe. 
Na poítač... moc nechodim, sedim venku a tak. Stále spim u T. a naši.. o tom ví. Ale nic. Jsem šťastná, jo, tady mě to nebaví, jsem venku, nebo se učim. Tak.

Leden 2011

Šťastná s rakovinou? ...

28. ledna 2011 v 10:46 | Salliene |  Stalo se.
Jsem šťastná.
...Vlastně jsem v prdeli. 
Ale jinak se mám fajn. 

Bů je úžasnej.
To je dobrá zpráva. 

Jsem nemocná. Asi. 
Dneska by měli přijít výsledky testů. A uvidim. 

Jestli mám rakovinu, salmonelu, mononukléozu,... se dozvim dneska. Bojim se. 
Už jsem měla tuberu, byla několikrát operovaná, mám astma, antibiotika beru šestkrát ročně, jsem alergická "skoro na všechno", mám ledový ruce i nohy pořád, i když je ostatním horko. Ha, a na to beru prášky velký jako kráva, že prej rozeženou krev. 

Ale mám se fajn. Ta boule na krku nakonec zánět nebyl, byla to nahromaděná krev, tak mi dali léky. Ale zánět uzlin mi našli na druhý straně. ...Mám se úžasně. Druhej tejden sedim doma, naši jsou do večera v práci, tak vždycky parta přijede busem ve tři. A Bů o půl hoďky později. Vždycky jsem si myslela, že brko mi nikdo vnucovat nebude muset, ale teď si vážně nedávám. Jen včera. A asi to na ty prášky moc dobrý neni. Jenom potřebuju zahnat ty obavy z výsledků testů. 

Sakra, ale já cítim fajn. To nikdo slyšet nepotřebuje. Když to řeknu, je to všem jedno. Nikdo se nebojí, jak testy dopadnou. 

Asi tak. 
Možná budu nemocná,ale budu s těma, který mám ráda.  S těma, který miluju. 
Heh. Asi jsem vážně přecitlivělá. Navíc... Brečela jsem u Titaniku, to se normálně nestává. 

Holiday - 1.díl (Můžeme si přisednout?)

22. ledna 2011 v 22:45 | Salliene |  Holiday
"Plážovka". Co to je? Povídka, jejíž děj se aspoň chvilkama odehrává na pláži. :D Žádnou takovou jsem ještě nečetla, ale to neznamená, že jí nemůžu napsat, ne? :D
Drabble?Pár už jich mám, ale na flešce. Až jí dostanu zpátky, dám je sem. Znova to psát nebudu, jelikož si to nepamatuju.
Další vícedílka je tady, i když na ty dvě, co píšu, seru. Ale snažim se psát. Jen teď chci tohle.
Prosím, tady to je. 
Tom, Kate, Bill. ..:D
Jdu, čtěte, užijte si to. ;)
******
Je ráno, kolem osmé hodiny. Na pláži se ozývá jenom křik ptáků, šum vody. Moc lidí tady opravdu není, jedna rodina a o kus dál mladý dreadáč, vedle kterého se s balíčkem gumových medvídků v ruce, smála malá hnědovláska.
      "Kate," zasmál se dredáč, když viděl obsah sáčku rozsypaný v písku. Byl mladý, byl mladý na to mít dítě, i na to, aby malou Kate vychovával sám. Ale byl rozumný, pokud šlo o výchovu. Byl bohatý, úspěšný podnikatel, v saku jste ho ale vidět nemohli. Auta. Rychlá, nová, ale i ta stará, dokonce i motorky -  to byla jeho závislost, jeho láska. ...tedy, až po jeho dcerce. I Kate ráda jezdila autem, ale nešlo to jinak, než na zadním sedadle v sedačce a pevně připoutaná.
       Hnědovláska se zasmála: "Promiň, tatí..."
"Já vim, nechtěla si viď?"
"Ale já vážně nechtěla... Nekoupíme další?" Našpulila rtíky a čekala na Tomovu odpověď. Tom se zamračil. "Ne, neměli bychom... Nebudeš jíst oběd a budeš se snažit vymlouvat se na medvědy, viď?"     

Muž druhý... Bů.

18. ledna 2011 v 16:54 | Salliene |  Moji muži
Ten, kterej za všim řekne "Víš co...".
Ten, kterej by nikdy nelhal.
Ten, kterej si nikdy nezvykne na narážky typu "Ty vole, negr!!"
Ten, kterej je tak podobnej K´naanovi.
Ten, kterej má tak dlouhý jméno.
Ten, kterýho miluju.
Ten, kterej chybí tolika lidem.

Aaron Abel Abram Ace... Pro mě Bů, pro ostatní Á.
17. Je mu 17...

Když jsem mu poprví řekla "Bů" nikdo nechápal na koho mluvim. A já pořád mluvila dál a dívala se na Bů... A když všichni pochopili, že jsem mluvila na Aarona, začali se smát. Byli jsme všichni úplně zhulený, smáli jsme se všemu. 
A pak... Bů se na mě hrozně dlouho díval. Bavila jsem se s M, a on se na mě pořád koukal. Nebrala jsem to - "asi byl zhulenej", říkala jsem si. Vlastně jsem si myslela, že si dal brko s náma, ale pak jsem si uvědomila, že seděl vedle mě a převařoval. A obvaz na ruce mi to potvrdil. Feťák to je, možná se dá říct, že už nemůže zpátky... Ale vpřed se taky nehrne. A chce toho nechat. Chce zase jenom dávat brko v parku, chce se vrátit, ale ví, že to nejde. Že by musel hodně snažit.

A tak si říkám - Co si od toho slibuju?  -Zase to skončí. Zase se najde někdo jinej. Zase budu vzpomínat na ty společný chvíle, co jsme spolu prožili a mazat esemesky. Ale teď je tady tohle. Tohle si můžu užít.

Dával mi svoje cigára a nikdy je nechtěl vrátit.
Dával mi brko a nikdy za to nic nechtěl.

On je vážně dvojník K´naana... Koukám na naše fotky a je úplně stejnej.

Už jsem říkala, že miluju hnědý oči? A plný rty? *spokojeně se usmívá* 
Je hubenej, je krásnej, ale to bych tady mohla psát jak dlouho... 

Naučil mě dávat jedno cígo v krabičce obráceně - šťastná cigareta. Nikdy jsem to nedělala, ale líbí se mi to.

Feťák.
Zase.
Zase chodim s feťákem, zase se mu budu snažit pomoct. Zase to buď kvůli tomu skončí, nebo se vrátí k trávě a bude si moct sundavat mikinu...
Snad.
Vážně doufám. 
On se snaží... Jde to vidět. Jsem "na něj hrdá". Kolik lidí to jenom zkusí? A kolik lidí to zcládne? Nečekám, že se to povede, ale snažim se věřit. 

Úsměv, oči, rty, vlasy, jizvy - "Kdy miluješ, není co řešit."
Proč si vždycky jako jediná všimnu jeho jizvy na krku? Nikdo to nebere, já si jí vždycky všimnu, a vždycky si vzpomenu na ten příběh, co nám říkal. Uh...

--
Mohl by se pořád dokola poslouchat "Feel good INC" od Gorrilaz.
Miluje chupa-chups.
Miluje hudbu.
Miluje černou a bílou...
Miluje slovo "ozdoba" (nechápu tohle.:D).
Miluje slunce.

To je on.
Bů. 

S.

Tak se Bů, ten s černou kůží, zamiloval... Jak řekla M.

15. ledna 2011 v 21:06 | Salliene |  Stalo se.
A jsem zase jiná. Zase taková, jako dřív. Odbarvený vlasy, vypadá to jako dřív, náušnice? Ne, už ne. Byla jsem jiná. Sakra. Byla jsem úplně jiná, ale... Já chci být pořád stejná. ...Byla jsem moc.. já nevim. 
Zhubla jsem (z čeho asi..), obarvila si vlasy, začala se líčit. Všechno beru zpět, jenom to líčení mi asi zůstane. 
Ale jsem zase ta stará.........

"Tati?" Je ráno, asi deset, v domě je ticho. A mě je to hned jasný. Projdu byt, jestli tam vážně nikdo neni. Neni. A - měla jsem pravdu. Máma je zase někdo ubrečená a táta v hospodě. Kvůli čemu jsem začala hulit? Kvůli tomuhle. A potom k tomu přišli všechny problémy, všechno jsem řešila špekem. 
Takže balim, jedu k T... Do toho malýho bytu, kterej jsem tolikrát popisovala. Myslim, že tam bude ještě dost lidí, i já tam na dnešek spala... Totálně sjetá... Z nějakých sraček za kilo pro všechny. Heh.

A teď? Sedim doma, nakonec jsem se vrátila, byt stále prázdnej. Chci někam jít. Ale nemůžu... Kdyby jeden z nich přišel... Můžu říct jenom SAKRA. 
Všechno je v prdeli. Možná jsem měla zůstat "nová". Ale ne, já nechci začít od znova, jenom to zlepšit. 
Zlepšit svůj život. A kdybych zlepšila svůj, pomohla ostatním. Zelená, zase ona mi připomněla tyhle sny, že budu ostatním poháhat. ALE...

, ten jedinej ví, jak zkončí. Ostatní si to neuvědomujou. Nebo nechtěj. Bů... a já myslela, že už se nikdy do nikoho jinýho, než do H. nezamiluju. A teď jsem v prdeli ještě víc. Protože nevim. 
Ne, ne, už zase moc. 
Sakra.
(Moje oblíbený slovo... Vážně...)
K´naan. I on. Hrozně mi připomíná Bů. Bů je taky černej, je K´naanovi hrozně podobnej. A ty vlasy, oči. Na první pohled vidíš, v čem vyrůstal.

Bů. Bů se jmenuje Aaron Abel Abram Ace. Šílený jméno. Proto je to Bů. Dřív to byl Á, prostě jenom Á. Ale mě se to nelíbilo, tak jsem mu začala říkat Bů, i když mu tak říkám jediná..Ale ostatní se začínaji chytat a oslovujou ho Bů. Jop.

Chci křičet KURVÁ, ale asi by to bylo na nic, takže můžu jenom říct, že jsem se asi zase zamilovala.. Sakra, Bů. Když se H. chová tak, jak se chová, nemusí se ani divit. Jaký obrovský zamilovaní to bylo první měsíc? ...No jo. A teď? Kousnem se, a dál a dál... Ale já nic necejtim. Do prázdnýho bytu křičet "Kurva, proč já? A proč sakra Bů?" nemá cenu. 
A co je ještě horší? Zase jde o Bů. Sakra, on mě taky chce. A já budu za děvku, když s H. rozejdu a začnu chodit s Bů. A H... Sakra. (Zase. to slovo používám vážně často.)

ICQ? Psát si s Bů? 

Pro tebe Bů - je /jak jinak/ Bů
Sněhová vločka - jsem samozřejmě já
Tatarka - T. Tolikrát zmiňovaný T. a jeho byt

Pro tebe Bů 19:36
Ahoja... mohli by jsme se vidět?

Sněhová vločka 18:36
Mohli.. proč pak?

Pro tebe Bů 18:37
Chci s tebou mluvit... tak?

Sněhová vločka18:39
Dneska? Jsem u Tatarky
Sněhová vločka18:39
Tak... můžeš přijít...

Pro tebe Bů18:40
Dobre, asi jo. Jste v zadu, nebo vevnitř?
Sněhová vločka18:45
Normal, doma

Pro tebe Bů 18:49
fajn... budu tam. Za chvíli.

Sněhová vločka 18:50
No... fajn. Trochu mě děsíš...

Pro tebe Bů 18:53
Nemusim. Měl bych se bát já, tvojí reakce. Vyrážim. Ciao


A co mi potom řekl? Že mě chce. A že ví, že jsem s H., ale že vidí, že ho nechci. Že ho nemiluju. 
Ale já sama si to neuvědomovala... A on to věděl. A T. taky. a M. a K. Jenom já jsem si to neuvědomovala.. Ale je to pravda. Už jak dlouho... 
Zamilovaná. A jak. 
Budu s Bů. Chci bejt s Bů. A H... Bude kámoš. Snad. Snad to snese.
A Bů... Je kluk, co jsem od malička chtěla... A ještě s "bonusem"... S rozpíchanýma rukama, s červenýma očima. Fetuje. S pírsingem ve rtu a spoustou náušnic... 
Jdu psát.. Vzpomínáte na rubriku "Moji muži"? Tam jdu psát. Zase o přítelovi. Zase. Ale je tolik "mužů", kterým by stálo za to věnovat patnáct minut a napsat o nich? Ale ne. Bů si to zaslouží nejvíc. 
A já... sednu na bus, pojedu za H. Zkončim to. Jede mi to za chvíli. Za půl hodiny. 
A do tý doby. Budu psát všechno, co mě napadne...
.
.
Ne, nejedu nikam. Nemám na to. Až zejtra. Zejtra, zejtra až bude zhulenej a bude mu to jedno.
A myslim, že mi ještě nabídne.
.
.
Jdu psát. Jdu psát o Bů. Všechno, na co si vzpomenu. Moji muži... A bude další článek. 
A můžu ještě - SAKRA.

Sall.

Jedna vysmátá...

12. ledna 2011 v 21:34 | Salliene |  Fotky, vzpomínky...prostě to, co se někdy stalo.
Ach. 
Nevim. Jiná, než ostatní... Líčim se. Je to tak. Už jo. :D A nevim co mě k tomu přimělo.. (Fajn, vim - všechny řasenky, co jsem dostala k Vánocům..).
Vstávám o deset minut dřív, kvůli tomu, abych se nalíčila. :D Ničí mi to spánek, můj milovaný spánek!
Fotila jsem já, jde to na tom taky vidět, ale mě se ta fotka líbí, a jo a jo a JO! :))
Sakra, dochází mi slova... Snad jen - MUHEHEHE... :)
Salliene:) Máte jí tady. Mám obarvený vlasy na tmavě hnědou. A líbí se mi to ještě víc, než předtím. A náušnice... Ty taky normálně nenosím. A nabarvený nehty... Prostě jsem se změnila. 
Sall. 

Kytara je úžasná, ALE...

10. ledna 2011 v 20:14 | Salliene |  Stalo se.
Minulej článek... Kytara. Mám mít novou, tahle už je stará, chci novou. No a co? Platim si jí přece sama. A co na to B.? Ona mi začala vyčítat, že mi záleží jenom na tom, jak bude vypadat, (což jsem vůbec nepochopila, kdo kytaru máte, tak víte, že je lepší mít hezkou, zdobenou kytaru s prstencem, než obyčejnou - jako mám teď...).
Bože, ona mi to začne vyčítat. A co jí vadí? Jestli závidí, nebo já nevim... To já jsem jí naučila ty čtyři písničky co umí, tak ať drží hubu, kurva! Co se to s ní děje, sakra. Všechno jí vadí. Vadí jí, že bydlim v rod. domě, ale ona v bytě s dalšíma rodinama, vadí jí, že si koupim zelenej čaj a ona má džus, vadí jí, když se začnu příšerně nahlas smát, ale ona když se směju vzdychá jak kdyby šukala. Vyčítá jí to někdo? Ne. 
Vadí jí když si vezmu fialovou mikinu v den, kdy má ona tmavě modrou a spousta dalších kravin. Sakra, sakra,... 
Byla jiná. Chodili jsme do čajovny každej tejden a dávali si čas společně, chodili jsme nakupovat, i když já nakupování nesnášim, chodili jsme do kina na  nejlepší filmy a  teď? TOHLE. Tohle všechno...
A co je na tom, že chci mít kytaru s prstencem?! Co je na tom, že si chci vybrat hezkou barvu kytary, co jí na tom vadí? 
Ptala jsem se. A ona?  - ,,Protože chceš bejt jenom zajímavá, a vůůůbec..." A odešla. Nevim kam, prostě někam šla. Ale vim, že všem říká, co jsem udělala na tý "strašně zábavný akci", když jsem
byla s jiným, než s H. 
Heh... jak rychle se lidi změní, že jo? Bejt teď sama, s kytarou a bez vzteku, hrála bych možná něco jinýho, než 25 minut a dost pořád dokola... Už jsem docela v klidu. Bylo to horší. O moc. Chtěla jsem jí říct všechno co jsem napsala sem, ale neřekla jsem jí nic.  

Chci prostě novou kytaru, chci aby se mi B. omluvila a chci aby mi dala za pravdu. 

Zklamala mě. A moc. Dřív jsme to byli MY... Ale teď...

Nic. Jsem v klidu. Jdu hrát Anděla, jdu si udělat čaj, jdu myslet kurva, na něco jinýho........:///
PS: Potrápim Alexe. Poděkujte B. za to, jak se bude cítit a věřte, že to vim z vlastní zkušenosti.  

Sall.

Drabble

9. ledna 2011 v 10:24 | Salliene |  Dodatkem.
Drabble je krátká povídka, ve které je zadáno několik slov (nejlépe pět) a já na ně "musím" vymyslet příběh...
A píšu slash!
Slov by mělo být většinou sto, ale když mi zadáte tři-sta slov, pokusím se vejít do toho.. :)
Tak - piště slova na drabble, abych mohla něco septat, fantazie mě totiž opouští, potřebuju poradit... ;)

Sall. 


V malým bytě, kytara a pohádky...

8. ledna 2011 v 14:07 | Salliene |  Stalo se.
V malým bytě s ještě menší koupelnou a pomerančovým džusem.
-Dnešní noc.
Bylo mi blbě, potom přišla M., tak jsme pokecali.
A nakonec došel pomerančovej džus, kterej jsem vypila já, že jo. Neměla jsem na nic chuť. 
A v půl jedný jsem přišla domu, lehla si a překvapivě nikoho nevzbudila. 

Potom přišel Bů, já ho nikdy moc neznala, ale... je fajn. Vlastně až moc fajn a já mám štěstí, že tam nebyl H... Sakra.
Nevim jak jsem se dostala domu, ale vim, že doma to bylo fajn. Asi mě někdo doprovodil. 
Někdo s telefoním č. 606-785-**3 ...:D Bylo napsaný mojí ruce. Hm. 
Jáj, dojídám cukroví, vanilkový rohlíčky, který já miluju :)

Dneska nejspíš doma. 
Budu koukat na pohádky, budu spát a jíst. 
A zase mě chytlo hraní na kytaru. Miluju to... Miluju, když hraju "Bednu od Whisky", protože to byla první písnička, kterou jsem uměla,  miluju "Anděla" od K. Kryla, protože tu jsem se naučila hned další den... Už mi ani nevadí ty rýhy na prstech, jak držim struny...

Změny, změny,...

6. ledna 2011 v 7:05 | Salliene |  Dodatkem.
Změna. Design.
Tohle jsem chtěla... Něco novýho. :D
A líbí se mi to. Jenom obrázek, okolo bílo a okolo toho černo.

Jdu do školy. Ach, Bože! Já nenávidim školu... Vážně. Nesnášim. Jedinej učitel, kterýho mám  ráda nám zrušil přednášku... (Jestli se Vám zdá divný, že na základce máme přednášky... Tak je máme. A je to lepší než hodiny. Jo..) 
--
Vás názor? :))
Muhehe.. mě se líbí. Jo. Prostě... se mi to líbí.
--
Ne, ne, musim jít, nevykecávat se. Prostě... je to tady. 

Nazdar.

(Zase nesmyslnej článek...)