A jsem zase jiná. Zase taková, jako dřív. Odbarvený vlasy, vypadá to jako dřív, náušnice? Ne, už ne. Byla jsem jiná. Sakra. Byla jsem úplně jiná, ale... Já chci být pořád stejná. ...Byla jsem moc.. já nevim.
Zhubla jsem (z čeho asi..), obarvila si vlasy, začala se líčit. Všechno beru zpět, jenom to líčení mi asi zůstane.
Ale jsem zase ta stará.........
"Tati?" Je ráno, asi deset, v domě je ticho. A mě je to hned jasný. Projdu byt, jestli tam vážně nikdo neni. Neni. A - měla jsem pravdu. Máma je zase někdo ubrečená a táta v hospodě. Kvůli čemu jsem začala hulit? Kvůli tomuhle. A potom k tomu přišli všechny problémy, všechno jsem řešila špekem.
Takže balim, jedu k T... Do toho malýho bytu, kterej jsem tolikrát popisovala. Myslim, že tam bude ještě dost lidí, i já tam na dnešek spala... Totálně sjetá... Z nějakých sraček za kilo pro všechny. Heh.
A teď? Sedim doma, nakonec jsem se vrátila, byt stále prázdnej. Chci někam jít. Ale nemůžu... Kdyby jeden z nich přišel... Můžu říct jenom SAKRA.
Všechno je v prdeli. Možná jsem měla zůstat "nová". Ale ne, já nechci začít od znova, jenom to zlepšit.
Zlepšit svůj život. A kdybych zlepšila svůj, pomohla ostatním. Zelená, zase ona mi připomněla tyhle sny, že budu ostatním poháhat. ALE...
Bů, ten jedinej ví, jak zkončí. Ostatní si to neuvědomujou. Nebo nechtěj. Bů... a já myslela, že už se nikdy do nikoho jinýho, než do H. nezamiluju. A teď jsem v prdeli ještě víc. Protože nevim.
Ne, ne, už zase moc.
Sakra.
(Moje oblíbený slovo... Vážně...)
K´naan. I on. Hrozně mi připomíná Bů. Bů je taky černej, je K´naanovi hrozně podobnej. A ty vlasy, oči. Na první pohled vidíš, v čem vyrůstal.
Bů. Bů se jmenuje Aaron Abel Abram Ace. Šílený jméno. Proto je to Bů. Dřív to byl Á, prostě jenom Á. Ale mě se to nelíbilo, tak jsem mu začala říkat Bů, i když mu tak říkám jediná..Ale ostatní se začínaji chytat a oslovujou ho Bů. Jop.
Chci křičet KURVÁ, ale asi by to bylo na nic, takže můžu jenom říct, že jsem se asi zase zamilovala.. Sakra, Bů. Když se H. chová tak, jak se chová, nemusí se ani divit. Jaký obrovský zamilovaní to bylo první měsíc? ...No jo. A teď? Kousnem se, a dál a dál... Ale já nic necejtim. Do prázdnýho bytu křičet "Kurva, proč já? A proč sakra Bů?" nemá cenu.
A co je ještě horší? Zase jde o Bů. Sakra, on mě taky chce. A já budu za děvku, když s H. rozejdu a začnu chodit s Bů. A H... Sakra. (Zase. to slovo používám vážně často.)
ICQ? Psát si s Bů?
Pro tebe Bů - je /jak jinak/ Bů
Sněhová vločka - jsem samozřejmě já
Tatarka - T. Tolikrát zmiňovaný T. a jeho byt
Pro tebe Bů 19:36
Ahoja... mohli by jsme se vidět?
Sněhová vločka 18:36
Mohli.. proč pak?
Pro tebe Bů 18:37
Chci s tebou mluvit... tak?
Sněhová vločka18:39
Dneska? Jsem u Tatarky
Sněhová vločka18:39
Tak... můžeš přijít...
Pro tebe Bů18:40
Dobre, asi jo. Jste v zadu, nebo vevnitř?
Sněhová vločka18:45
Normal, doma
Pro tebe Bů 18:49
fajn... budu tam. Za chvíli.
Sněhová vločka 18:50
No... fajn. Trochu mě děsíš...
Pro tebe Bů 18:53
Nemusim. Měl bych se bát já, tvojí reakce. Vyrážim. Ciao
A co mi potom řekl? Že mě chce. A že ví, že jsem s H., ale že vidí, že ho nechci. Že ho nemiluju.
Ale já sama si to neuvědomovala... A on to věděl. A T. taky. a M. a K. Jenom já jsem si to neuvědomovala.. Ale je to pravda. Už jak dlouho...
Zamilovaná. A jak.
Budu s Bů. Chci bejt s Bů. A H... Bude kámoš. Snad. Snad to snese.
A Bů... Je kluk, co jsem od malička chtěla... A ještě s "bonusem"... S rozpíchanýma rukama, s červenýma očima. Fetuje. S pírsingem ve rtu a spoustou náušnic...
Jdu psát.. Vzpomínáte na rubriku "Moji muži"? Tam jdu psát. Zase o přítelovi. Zase. Ale je tolik "mužů", kterým by stálo za to věnovat patnáct minut a napsat o nich? Ale ne. Bů si to zaslouží nejvíc.
A já... sednu na bus, pojedu za H. Zkončim to. Jede mi to za chvíli. Za půl hodiny.
A do tý doby. Budu psát všechno, co mě napadne...
.
.
Ne, nejedu nikam. Nemám na to. Až zejtra. Zejtra, zejtra až bude zhulenej a bude mu to jedno.
A myslim, že mi ještě nabídne.
.
.
Jdu psát. Jdu psát o Bů. Všechno, na co si vzpomenu. Moji muži... A bude další článek.
A můžu ještě - SAKRA.
Sall.