Týden tu nic nepřiblo... A důvod? Škola. Píšeme zasraný Kalibra a potřebuju dostat aspoň "Chvalitebně" abych dostala to, co chci. Hehe. 
Na poítač... moc nechodim, sedim venku a tak. Stále spim u T. a naši.. o tom ví. Ale nic. Jsem šťastná, jo, tady mě to nebaví, jsem venku, nebo se učim. Tak.

Prosinec 2010

Muž číslo 1 - Honzík

29. prosince 2010 v 15:22 | Salliene |  Moji muži

Muž číslo 1 - Honzík...

Tohle je někdo, koho obdivuju a miluju. On ví, že je život zkurvenej, a tak si z něj musíme udělat něco lepšího. Něco lepšího pro nás - pro ty, co denně slyší nadávky od rodičů, pro ty, kteří chodí na pohřby svých kámošů častěji než ostatní, pro ty, co zkoušely ve věku s nízkým číslem tolik věcí,...
No, je fajn, dodává mi odvahu. 

Jméno: Honza K.
Věk: 16 
Přezdívky: U mě je to Honzík, i když mu vadí, když mu tak říkám, taky Há, tak mu říkají kluci. 

První seznámení
    Stála jsem ve frontě u pokladny s minerálkou v ruce a čekala, až mi prodavačka vrátí peníze. Když jsem šla kolem laviček, seděl tam, koukal se mi do očí. A když jsem procházela těsně vedle něj, chytl mě za ruku, přitáhl k sobě a ukázal na místo vedle něj - já jsem jenom zavrtěla hlavou, jako že si sedat nechci, přece jen - vůbec jsem ho neznala.

Já:"Potřebuješ něco?" ...
On: "Ne, jenom ti říct, že jsi nádherná,"    
Já: "Aha..." Naprosto jsem nevěděla co dělat.. :) Tak jsem se jenom usmála.... :))))
On: "Vážně... jsi nádherná,"
Já: "A ještě něco?" Nojo, ale já vážně nevěděla co říct! :))
On: "A co říct: díky? :) prostě puberťačka, no..." Zasmál se... Aspoň, že usmál a dodal mi trochu odvahy... Huh.. :)
Já: ...Usmála jsem se. :) 

A dál už pokračovalo: A nechceš někam zajít? ...Nooo... :) ... Tak fajn, v kolik? Chci dneska, tak pojď, zajdeme do čajovny. ... Ty máš rád čaje? .. Ne, radši mám vodní dýmku... jooo!!! :))

A dál...
         Jo, pak jsme se viděli další den. Seděl v parku, měla jsem chvilku zpoždění, on držel v ruce Camelku. Omluvila jsem se, všechno bylo v pohodě, povídali jsme si... A já poznala, že je fajn, že má názory jako já, že je svět na hovno a že by nejradši utekl do svých snů... Někam pryč z reality a že by chtěl pro všechny to, co si zaslouží. Dali jsme špeka, povídalo se ještě líp. Pak, když jsme byli v pohodě a čistý, jsem věděla, že ho musím mít. A pak jsme se vídali každý den, tak to bylo tejden, potom mi všechno řekl, že mě chce, že chce bejt se mnou a já.. já jsem v duši běhala do kolečka a chtěla křičet, hrozně moc. A tak to bylo... A od tý doby se mi klepou ruce, když na něj myslím. 

____________

Honzík

Většinu už víte, ale nevadí...

Hnědý vlásky, čokoládový oči,...
Je hubeňounkej, to ten fet.
Když něco řekne, většinou ještě dodá: Víš co,... :)
Má krásný ruce, dlouhý prsty.
A jeho úchylka? :) Nikdy nesní jablko dřív, než se neleskne... :))) 
Nesnáší barbieny, který si myslí, že je svět hroznej jenom proto, že jim došel lak na nehty, nebo se jim (NEDEJ BOŽE!) ten nehet zlomil. 
Miluje tmu.. 
Studuje grafikaaa!! :))))


Prostě  jsem šťastná. To je to, to potřebuju... Jenom trochu štěstí. 
Zamilovaná S.

(Tenhle článek byl na minulým blogu a když jsem ho viděla.. musí tady být.)

Stará slibovaná fotka - čert..

28. prosince 2010 v 17:51 | Salliene |  Stalo se.
Tak jsem našla tu fotku jak jsme byli na Mikuláše venku...
Bohužel jenom tahle - ještě jsem tam "čistá", potom jsme se špinili černou barvou... škoda, nevim, co s těma fotkama M. udělala a kam je stratila...
Takže tahle šílená, kde jsem stejně jenom já jako čert a M. jako anděl. 
Ale nějaké vzpomínky být musí, ne? :)

Ten večer bylo krásně, byla sranda, užila jsem ten den úžasně. 
Až sjedete ještě o kousek níž, nejspíš se budete smát, to je taky účel té fotky... 
Mám jí ráda. Moje oblíbená...
M. jako anděl a já jako čéért.
Smějete se? ...Jestli ne, tak se usmíváte. 
:D

Salliene

P.S.: Mám dobrou náladu. Jo, docela jo...

Narozeniny...

27. prosince 2010 v 22:38 | Salliene |  Stalo se.
Narozeniny. 

Nepořádám narozeninový oslavy. Měla jsem za celý život asi jen dvě a to mi bylo... 4 a 5. 
Místo toho sedim celý odpoledne v parku a hulim. Celý odpoledne, celej večer tady v parku na lavičce, kolem běhali děcka od nás ze třídy. Tak s nima taky dáváme žváro a oni jdou někam do kina. Budwar city má dvě kina, tak asi šli do toho velkýho, do cinestaru.  

A já pořád sedim s M., P., T.
v parku a počítám vyhulený krabky. Dohaduju se s T., že by sme mohli nahrát další song. A T. říká, že už má text a že už jenom sehnat F.... A já že jo. A teď už vidim, jak tudy prochází policajti, taková bruneta, vážně hezká a vedle takovej starej chlap. A my pořád sedíme, vedle mě leží krabka cigaret a T. se snaží nějak nenápadně schovat flašku Budvaru do tašky. A cajti nic. Jdou dál. Vlastně museli vidět ty cigára vedle mě, ale nic neřekli a mě pomalu přestává bušit srdce strachem. 

A zase tam nikdo neni. A sedíme, když asi po dvou hodinách Honzík. Tak jsem si uvědomila, že je mi zase o rok víc, že se za chvíli bude v datumech zase psát jiný číslo a... že tahle láska neni poslední. Že jich ještě pár bude. 

Cajti se vraceji, ale zase nejdou k nám, přechází přes park. Přichází K. Říká, že se její kluk odstěhoval. A já na to že to byl hajzl, že to měla vidět, když jí celý dny jenom shazoval a říkal jak je tlustá, přitom je krásná a hubená, on že spí s jinejma a i když to K. všichni říkaj, ona je pořád s nim. Teď už né. A je to dobře. Vyndavá trávu a já říkám že nechci, i když mi jí později stejně "vnutí". 

Přijdu domu. Střízlivá. Neměla jsem chuť. Celou dobu jsem se líbala s H. Bolí mě pusa. Jo. -Tohle je vlastně nepodstatný, nevim, proč to píšu lidem, který ani neznám. ...To je asi ono. Neznám Vás, můžu Vám říct ty největší kraviny a vy to neřeknete dál... protože mě neznáte. 

A teď sedim na zemi, opřená o postel, noutbuka na kolenou a píšu tohle NIC. ohle nic, který nikoho nezajímá, a mě to vlastně ani nevadí. Jenom mám potřebu mlátit do těch písmenek. 

Jdu spát. Chci další den. Přetočit noc. A nic si z ní nepamatovat. Žádný probuzení v noci. Nechci a v noci praskal nábytek, aby bouchal vítr do věcí na zahradě.... Nic. 
Chci ticho a světlo. 

S.

no jo... I já napíšu článek o Vánocích...

25. prosince 2010 v 21:05 | Salliene |  Stalo se.
Jedny z nejhezčích Vánoc. 
Víc dárků jsem nikdy neměla.
A navíc tak drahý...

Nejlepší dárek?  Nová mp3 a sluchátka. Úžasný sluchátka. Nejdřív jsem chtěla Lucky, ale Canyonky jsou taky úžasný. 

I atmosféra byla fajn. Dneska za prarodičema. Další dárky... A v pondělí mám narozeniny. Další dárky...

A co všechno jsem dostala? 
-mp3, sluchátka
-playboy - play it spicy (Ona tak krásně voníí!!)
-mikinu
-vestu. Černou, krásnou, teplou.
-další voňavky
-řasenku /já se teda moc nelíčim, ale asi začnu... :)/

...víc jsem toho nikdy nedostala. Vážně... vždycky maximálně tři dárky a teď.. Wow. A díky
Jenom mě trochu bolí hlava... To je z toho frisca včera. ...

A teď? Užívám si ta nasazená sluchátka. Užívám si, že neslyšim, když se ostatní tak hlasitě smějou.. to mi chybělo. :D

Vánoční stromek? Letos... malej. Vždycky máme vysokej, až do stropu, že ho ještě musíme zkracovat a teď.. Ale je docela hezkej.
--
Silvestr? Po minulým nebudu venku... Budu v hospě, nebo v tom malým bílým bytě T. On tam má postel, malou kuchyňku a koupelnu se záchodem. On je strašně roztomilý když spí.. :)¨

Jděte se bavit s rodinou, jděte ven, jděte si užít poslední vánoční dny, připravujte tělo na novoroční "přípitek".. Jako kdyby to byla jenom jedna sklenka. :))

Dobrou noc, příjemný vstávání, mějte se fajn. 

A budeme spát, s vílou nakupovat dárky.

22. prosince 2010 v 9:34 | Salliene |  Stalo se.
Dáme brko. 
Budeme se smát.
Nebudeme myslet na problémy. 
...Jenom na chvilku utéct od reality. 
A nemyslet na ty problémy doma. 

Vážně nevim, co to je. Potřebovala jsem se vypsat. Říct to, co cítim.  
...Jsem ospalá. Hrozně. Domů jsem vlastně v noci ani nedorazila. Spali jsme v tom malým špinavým bytě, v tom bytě T. a já jsem volala domů, že budu spát jenom kousek od domu - u D.
...Lhala jsem jim. Věřili mi. Nesnášim lhaní. Nelžu. Jenom teď....
Hmm.

Přijela jsem asi v 8, jsem tady sama a přemýšlím i tom... o tom všem. 

A chci bejt zase veselá, čistá. Psát šílený kraviny na blog, jak jsem zamilovaná, šťastná,... 

Já jsem zamilovaná. Asi poprví opravdově. A jsem šťastná. Někdy... Když jsem pryč. Třeba jneom sedim v parku a koukám na ostatní. Jak se smějou, na jejich červený oči. Na jejich ruce, když si to podávaj.

Dneska bych měla jít koupit dárky. Neni čas, ale musim. Asi pojedu s M. Ona je úžasná. ...Jako víla. Krásně kreslí. 
Prodala jsme starou tašku, nosila jsem jí ve třetí... Takže mám nějaký peníze. Asi pět stovek. A potom dostanu ještě za brigádu... Tak to bude asi tisícka na dárky. Potom si toho lidi stejně přestanou vážit. Ale radost to udělá, ne? :)

Dneska... ani mi neni blbě... a to je divný, po včerejšku. Ale jsem ráda. 

--

A dál? Vánoce? Netěšim se. Vůbec. Nervy, nervy. Ale ráda udělám radost. Je hezký vidět se ty lidi smát, když rozbalujou Váš dárek. 

A jáá... jdu spát. 
Užijte si Vánoce. :)

Salliene

Já nechci... Já musím!

22. prosince 2010 v 0:03 | Salliene |  Já nechci... já musím!
Krátká úvodka, spíš jenom abyste se vžili do děje... °°
Snad jen: Co je psáno kurzívou vypráví Andreas.

***

Já ne, ale vy můžete...

21. prosince 2010 v 16:32 | Salliene |  Stalo se.


Dneska... 
Poslední den ve škole. ...Aspoň před Vánocema. 
Dárky jsme rozdali - teda těm, se kterýma už se neuvidíme..
Nebylo to tak hrozný. -Lepší než jsem čekala. 
A potom v parku... úžasný. Přišel H., dali sme brko. Uh, kolem šla nějaká paní, a bylo na ní vidět, jak je z nás nešťastná, že jí asi došlo, co všechno tam děláme... A já jsem si jenom uvědomila, že až budu stará, budu z těch dětí taky nešťastná. ..Nebo možná ne, když to taky dělám, co? 

Když jsem byla malá (jako ještě menší...), chtěla jsem být lepší. Bála jsem se těch děcek v parku, bála jsem tý nejmladší, která se věčně držela za ruku s tím blonďákem.. Já jsem teď ona. Jsem z nich nejmladší, držim se s Honzíkem a když se otočim... Jdou tudy ty malý děti na zastávku, nikdo nic neříká, jenom se na nás koukaj a když si uvědomí, že je taky pozoru, uhnou pohledem a ještě přidaj do kroku. ...Bojí se. A vim to i z vyprávění. Ale... oni vyrostou a pochopí, že jim vážně nic neuděláme...    Někdy někdo na někoho zařve, ale ne na ty malý děti, protože víme, že se bojí a... chápeme je. 

Stejně jsou ty děti drzý. Já se ve třetí sedmáků, vlastně i šesťáků a i těch starších bála, a oni si v klidu přiběhnou a plácnout Vás po zadku. 

Měla bych být venku. A taky budu. Večer. ...Budu si venku užívat radost ostatních, budu brečet s flaškou v ruce. ...Jsem na to mladá? Vážně si to myslíte? Ne... jenom jsem jiná

                      Salliene   

7. díl

16. prosince 2010 v 15:58 | Salliene |  Alex Barren
Uh... tenhle díl bylo nejtěžší napsat. .. Ale je tady, tak dobrou zábavu.... :)
*

Ach, smajlíci!

15. prosince 2010 v 21:38 | Salliene |  Stalo se.
Víte co? 
...
Smajlíci mění nálady!
Zapla jsem si ájsíkjů, psala mi M. ... Tak nejdřív to byla ta automatická koverzace (ahoj-ahoj.jak je? - !!!) jak je? odepsala jsem že fajn. A ty? (jak jinak..) A ona jenom smutnýho smajlíka...
No, bude lepší, když o zkopčim, co?

Mar... prostě nikdo (15:21)
a jak se máš?

Ona (ehm, já)  (15:23)
Vlastně ani nevim. Asi fajn. :) Ty?

Mar... prostě nikdo (15:23)
vole... tohle se sere. Dala bych brko, ale nemám. Je blbě.

Ona (15:24)
Uh... Jop. Nechceš jít do parku? Já teď sice nemám prkno, ale pomalu mě to přestává bavit... Takže mi to ani nevadí... šly bysme všichni... Laco stejně ven jít chtěl..
?

Ona (15:25)
hej, píše mi Laco. Zeptám se.

Mar... prostě nikdo (15:25)
okey, chvátej, přišel otčím

Ona (15:29)
Tak prej jo. 
Mimochdem - pošli mi vysmátýho smajla, at se cítim líp!

Mar... prostě nikdo (15:30)
:D
spokojená? ._.

Ona (15:31)
Docela jo. Uklidňuje mě to, víš?)

...A potom jsme se viděli, ona byla úplně mimo. Celá parta se ptala co jí je... A ona že nic, že to bude dobrý.
A potom mi to řekla... A já jsem jenom vydechla a řekla: "Většina tady z těch to má doma těžký, tohle nezměníš,.."
A celou dobu jsme se bavili o rodině. Potom šla domu. Přišel H. ...Tak jsem si to užila aspoň trochu. S hulením jde všechno líp.. Ale... je tu jeden článek, který mě donutil se nad sebou zamyslel. Tady...  ona... Má pravdu. Ona má vážně pravdu... A mě to nikdy nenapadlo. Ale pořád to dělám. A nejsem sama. Tohel jsme jednou zkusili a potom? Už nepřestali...
Musím se nad sebou zamyslet... 
A když se zamyslim? Budu mít výčitky. A? Dáme si špeka, bude to v pohodě.
Bohužel... Ale?...

Že by nějaká... Lolita? Spíš pokus o ní.

15. prosince 2010 v 19:08 | Salliene |  Stalo se.
    Byla jsem s B. v čajovně. Věk na to nemám, ale nejspíš vypadám na víc, takže nám (ten krásnej) chlap nabídl i dýmku. -vodní dýmku. Oukéj, oukéj. :)
B. nejspíš znormálněla, přestala mi nadávat za všechno a je fajn, jako dřív. Právě s ní jsem byla v tý čajovně. 
Uh, kdo chodí do čajovny (ať už jenom pro dýmku...) možná zná Pito kočičku... :)) Já to miluju...:)))))
A ve škole? 
... 

Jako kdyby motýli neuměli lítat...

14. prosince 2010 v 19:11 | Salliene |  Salliene
Název článku? -to je jedno. :)

Hey guys!! (Pardon... pardon!)
Protože složka těch nejhezčích ukradených fotek v mém počítači praská, chci se s vámi podělit. Začnu těmi, které ve mě něco nechaly. Co je to něco Vám neřeknu, ale tyhle dvě fotky jsou něuvěřitelné. 
Takže ano, tady už jsou, kochejte se, slintejte - stejně jako já, hlavně si potom utřete klávesnici (jako já...)!
...Já jsem hrozná, s tím napínáním, co? Dost keců, tady už jsou ;) !!


6. díl - část 2/2

14. prosince 2010 v 18:29 | Salliene |  Alex Barren
Tak je tady! Druhá část 6. dílu. Doufám, že to není moc velká blbost, psala jsem to podle toho, jak to bylo se nou, když jsem měla černý kašel. Taky jsem jela do nemocnice, i když se to obvykle nedělá, bylo to proto, že jsem byla sama doma. No, já jsem hrozná, jak to prodlužuju, že? :) To já schválně.. :D
Mimochodem- Zdá se Vám tenhle díl moc jemnej? Řekli jste si o to v komentářích na minulém blogu... Fajn, příště to s Alexem bude horší.. :P :D
Joo!! A ještě jsem Vám chtěla říct... No jo, tak už se jděte začíst... :)))))  
**

6.díl - část 1/2

14. prosince 2010 v 18:22 | Salliene |  Alex Barren
Jestli jste očekávali nový díl Alexe, máte ho tady... Dokonce jsem se vešla do slíbeného termínu, ale pouze s první částí 6.kapitoly. :) Nooo, možná se mi ještě dneska povede sepsat další - aposlední- část tohoto dílu. 
S novým dílem jsme se posunuli o dva dny dopředu, takže je neděle...
***

5. díl - Alex Barren

14. prosince 2010 v 18:19 | Salliene |  Alex Barren
5.díl
***
Minule jsme skončili v čajovně, teď už jsme ale o pár hodin dál, takže je večer, Alex je sám v pokoji a poslouchá hudbu...
***

4.díl

14. prosince 2010 v 18:16 | Salliene |  Alex Barren
4.díl

Četli jste minulý díl?? :))) Jestli ne, můžete se na něj podívat tady.
Užijte si to.. :)

***

3.díl - Alex Barren

14. prosince 2010 v 18:14 | Salliene |  Alex Barren
Ahoj, takže 3 díl je tady. Jestli se vám to zdá krátký,...tak vás zdání neklame, ale psala jsem to několik hodin..:D
        Tak napište, jak se vám líbí! 
 ***                         

2.díl - Alex Barren

14. prosince 2010 v 18:09 | Salliene |  Alex Barren
2.díl

Ahoj..:) Tak je tady další díl Alexe, no... A příště se už můžete těšit na mé oblíbené erotické scény..:DD
Obrázek? Ano, tušíte správně, přesně takhle má vypadat můj milovaný Alex. (Slyším vzdychnutí? ;-D)
Teď už vás ale nechám se začíst do druhé kapitoly mé povídky, a budu se těšit na vaše názory..:) 
****



1. díl - Alex Barren

14. prosince 2010 v 18:03 | Salliene |  Alex Barren

1.díl

Je tady první díl povídky o Alexovi. 
UPOZORŃUJU JEŠTĚ JEDNOU, ŽE JE TO HOMOSEXÚÁLNĚ ZAMĚŘENÁ POVÍDKA!!!
Příjemné čtení..:))

Alex Barren - představení postavy

14. prosince 2010 v 17:56 | Salliene |  Alex Barren

Alexandr
Barren

Přezdívka: Ix, Alex
Datum narození: 12.8. 1994
Věk:16
Oblíbená hudba: Poslouchá všechno, ale oblíbená kapela je Linkin Park
Oblíbená barva: Zelená
Oblíbené pití: Kafe, čaj
Rodina: Žije s rodiči a mladší
sestřičkou.

*Oni

14. prosince 2010 v 17:22 | Salliene |  Dodatkem.
S..                                       


Seznam stále dopňuji, jestli jsem zapomněla na někoho z bývalého blogu, napište.. :)
Nejsem dokonalá...