Muž číslo 1 - Honzík...
Tohle je někdo, koho obdivuju a miluju. On ví, že je život zkurvenej, a tak si z něj musíme udělat něco lepšího. Něco lepšího pro nás - pro ty, co denně slyší nadávky od rodičů, pro ty, kteří chodí na pohřby svých kámošů častěji než ostatní, pro ty, co zkoušely ve věku s nízkým číslem tolik věcí,...
No, je fajn, dodává mi odvahu.
Jméno: Honza K.
Věk: 16
Přezdívky: U mě je to Honzík, i když mu vadí, když mu tak říkám, taky Há, tak mu říkají kluci.
První seznámení
Stála jsem ve frontě u pokladny s minerálkou v ruce a čekala, až mi prodavačka vrátí peníze. Když jsem šla kolem laviček, seděl tam, koukal se mi do očí. A když jsem procházela těsně vedle něj, chytl mě za ruku, přitáhl k sobě a ukázal na místo vedle něj - já jsem jenom zavrtěla hlavou, jako že si sedat nechci, přece jen - vůbec jsem ho neznala.
Já:"Potřebuješ něco?" ...
On: "Ne, jenom ti říct, že jsi nádherná,"
Já: "Aha..." Naprosto jsem nevěděla co dělat.. :) Tak jsem se jenom usmála.... :))))
On: "Vážně... jsi nádherná,"
Já: "A ještě něco?" Nojo, ale já vážně nevěděla co říct! :))
On: "A co říct: díky? :) prostě puberťačka, no..." Zasmál se... Aspoň, že usmál a dodal mi trochu odvahy... Huh.. :)
Já: ...Usmála jsem se. :)
A dál už pokračovalo: A nechceš někam zajít? ...Nooo... :) ... Tak fajn, v kolik? Chci dneska, tak pojď, zajdeme do čajovny. ... Ty máš rád čaje? .. Ne, radši mám vodní dýmku... jooo!!! :))
A dál...
Jo, pak jsme se viděli další den. Seděl v parku, měla jsem chvilku zpoždění, on držel v ruce Camelku. Omluvila jsem se, všechno bylo v pohodě, povídali jsme si... A já poznala, že je fajn, že má názory jako já, že je svět na hovno a že by nejradši utekl do svých snů... Někam pryč z reality a že by chtěl pro všechny to, co si zaslouží. Dali jsme špeka, povídalo se ještě líp. Pak, když jsme byli v pohodě a čistý, jsem věděla, že ho musím mít. A pak jsme se vídali každý den, tak to bylo tejden, potom mi všechno řekl, že mě chce, že chce bejt se mnou a já.. já jsem v duši běhala do kolečka a chtěla křičet, hrozně moc. A tak to bylo... A od tý doby se mi klepou ruce, když na něj myslím.
____________
Honzík
Většinu už víte, ale nevadí...
Hnědý vlásky, čokoládový oči,...
Je hubeňounkej, to ten fet.
Když něco řekne, většinou ještě dodá: Víš co,... :)
Má krásný ruce, dlouhý prsty.
A jeho úchylka? :) Nikdy nesní jablko dřív, než se neleskne... :)))
Nesnáší barbieny, který si myslí, že je svět hroznej jenom proto, že jim došel lak na nehty, nebo se jim (NEDEJ BOŽE!) ten nehet zlomil.
Miluje tmu..
Studuje grafikaaa!! :))))
Prostě jsem šťastná. To je to, to potřebuju... Jenom trochu štěstí.
Zamilovaná S.
(Tenhle článek byl na minulým blogu a když jsem ho viděla.. musí tady být.)

